KRČMA "U krále Brabantského"
Jedna z nejstarších hospod v Praze, opředená mnoha bájemi a legendami. Popíjeli zde rudolfínští alchymisté, kat Mydlář, Mozart i Jaroslav Hašek. Opíjeli se zde však i lumpové a podvodníci.
Otevřeno denně od roku 1375
Krčma, kterou procházela historie - krčma hlav pomazaných i namazaných.
Krčma, jejíchž stěny mnohé vyprávějí, ale ještě více tají…
Hostinec opředený mnoha bájemi a legendami.
Od roku 1475, kdy byl otevřen, sem po staletí chodili králové i šarlatáni. Často prý sem tajnou chodbou z hradu zavítali v přestrojení čeští králové, aby utopili v pivním moku svůj žal nad neutěšenými poměry v Čechách. Popíjel zde magistr Kelly i Arcimboldo, Jaroslav Hašek, Karel Čapek i W.A.Mozart.
Traduje se, že zde geniální Wolfgang Amadeus, v září roku 1791, při své poslední návštěvě Prahy, hodlal složit "Velkou ranní". Z neznámých důvodů však nakonec zůstal jen u "Malé noční".
Na přelomu 18. a 19. století byl majitelem hostince jistý bývalý "regimentstambor" jménem Krügler. Vyhlášený showman. Dovedl mistrně pískat a při tom tloukl vařečkou o stůl, jakoby bubnoval. Jindy obšťastňoval hosty vychloubačnými historkami.
V průčelí místnosti měl obraz, velký akvarel, znázorňující krále Václava IV., připíjejícího Pražanům napěněným pivem. Když Jaroslav Hašek tehdy naslouchal chlubným řečem hostinského pravil: "... není možné aby takový plkal obsluhoval
pod podobiznou krále." Načež obraz popadl, a prokopl ho vejpůl. Incident se neobešel bez facek, šťouchanců a krve.
Historii krčmy provázejí i další krvavé události. Kterýsi host zde během času nashromáždil slušný dluh, neplatíc za útratu. Slovo dalo slovo a hostinský nakonec milého "švorcáka" zamordoval a vstrčil do kanálu. Velká voda však obrátila nebožtíka ,,naštorc“ a děti které si zde hrály, skoply do kanálu míč. Když se jej pokoušely vyšťourat, došlo k maléru, jakým ostatně končívá většina mordů. Hostinského zavřeli a s ním i na několik dní i hostinec. Poprvé a naposledy v jeho historii...








